O speve, o seriáli a o vás

Dostávame sa za prvú tretinu Love O2O a tak trochu sa mi otvorili oči. Zisťujem, že ste veľmi zaujímaví. Áno, vy. Ten seriál až tak nie. Ale kým sa k tomu dostanem, najprv pár slov k iným veciam.

Hej, pohárik by bodol…

Singer 2020

Singer 2020 je už X-tá séria čínskej speváckej súťaže, ktorej sa zúčastňujú len profesionálni speváci. To sa odráža aj na kvalite celej šou a po jednej časti som bola ako ryba ulovená na udici (rozumej bola som závislá). Každý týždeň som sa tešila na novú časť ako mravec na med a po každej časti som si do playlistu pridávala nové piesne. A keďže sa ma niekto tam hore rozhodol potešiť extrémne, vyhral môj favorit. A týmto končím, pretože k tomu viac niet čo dodať. Možno len to, že som sa po každej novej časti cítila trápne a hanbila som sa spievať aj Medveďku daj labku.

Westworld

Seriál pojednává o futuristickém zábavním parku obydleném robotickými bytostmi. Vítejte ve Westworldu! Poznejte svět, který uspokojí všechny vaše touhy… Dramatický seriál z produkce HBO je temnou odyseou, která nás zavede do počátku umělého vědomí a evoluce hříchu. Westworld nám představí svět, kde se protíná blízká budoucnost s minulostí, s níž se dá dle představivosti manipulovat. Svět, ve kterém lze splnit každou lidskou touhu, ať už ušlechtilou, nebo zvrhlou.

Začalo to absolútne skvele. Potom to skvele pokračovalo. Až tak skvele, že keď som bola na predposlednej časti prvej série, ani mi nenapadlo, že je to celé také zamotané, že to za jednu časť nerozmotajú. Ehm… Nerozmotali. Namiesto toho použili dynamit a všetko zničili. Ale povedala som si, že si pozriem aspoň začiatok druhej série, veď ktovie. Možno tie rozbombardované kusy znovu poskladajú a pôjde sa ďalej. Ehm… Neposkladali.
Takže ak to mám k niečomu prirovnať, prevažná časť prvej série bolo ako neskutočne skvelé hnojivo, koniec prvej a začiatok druhej série bolo iba obyčajné h**** a ďalej nepozerám, lebo by som do toho h**** nedajbože stúpila.

Terry Pratchett: Magický prazdroj

Zrodil se mág tak mocný, že proti němu jsou ostatní mágové jen varietní hudlaři, a sama jeho existence přivede Zeměplochu na pokraj panmagické války. Jediný, kdo mu stojí v cestě, je Mrakoplaš, nedostudovaný mág, jenž chce zachránit svět, nebo alespoň tu část, na které se právě sám nachází.

Kniha skvelá. Len ten chlapec u mňa úplne skončil vo chvíli, keď rozkázal podpáliť knižnicu.

Ladislav Zibura: 40 dní pěšky do Jeruzaléma

Dvaadvacetiletý Ladislav Zibura v létě sbalil svůj život do 12 kilogramů, hodil batoh na záda a vypravil se po vlastních do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu pěšky ušel 1 400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele, stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života.
Jeho cesta je příběhem omylů, pozoruhodných setkání, puchýřů a opruzenin. Těšte se na vyprávění cynického kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa ani nudný člověk.

Prečítané a na žiadnu pešiu púť sa nechystám. Ale minimálne sa prestanem mračiť na okoloidúcich turistov.

Hannah Arendt: Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla

Kniha pojednává o soudním procesu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v roce 1961. Eichmann byl 11. května 1960 unesen z Argentiny, kde žil od konce války a dopraven do Izraele. Eichmann byl obviněn jako hlavní aktér konečného řešení židovské otázky. Celá kniha je koncipována jako reportáž z průběhu Jeruzalémského procesu, při kterém byl nakonec Eichmann odsouzen k trestu smrti. Arendtová si pokládá otázku, zda může být Eichmann vůbec souzen, a pokud ano, tak za co. Znovu se tu opakuje dilema z norimberských procesů, při kterých se obžalovaní hájili především tím, že poslouchali rozkazy, za jejichž neuposlechnutí jim hrozil vysoký trest a řídili se tak podle platného práva.

Jedná se o nejkontroverznější dílo autorky, které napsala ­v roce 1963 a popudila si jím židovskou komunitu, když zpochybnila schopnost člověka používat v podmínkách sílícího stranictví, nacionalismu a modernizace racionální uvažování.

Môj asi trochu kontroverzný názor:

Arendtová svoje myšlienky formuje úderne a so sympatickým sarkazmom. To je napokon kameňom úrazu, hlavne keď človek zistí, že je kniha historicky nepresná a zámerne skreslená. Následne sa silné reči o objektivite, pravde a i všetok údajný nadhľad rozplynú do prázdna. Prvým varovným signálom mi malo byť asi už to, že kniha neobsahuje žiadny zoznam použitých zdrojov. V texte sa síce vyskytlo zopár názvov, avšak je ich málo a opakujú sa tie isté. Nuž a irónia (minimálne u mňa) jaksi nezaberá, ak si človek prispôsobuje históriu podľa seba. Autorka tak na jednej strane presvedčivo ukazuje problémy toho, keď povojnové súdy vedú víťazi, na druhej strane sa sama nedokázala vyhnúť skresľovaniu a prispôsobovaniu reality.


Mal by teda človek na túto knihu zabudnúť a odsúdiť ju? Rozhodne nie. To, čo sa Arendtovej nepodarilo po stránke historickej, bohato prekonala na rovine filozofie. Otázky kladie jasne, nezaobalene, kašle na akúkoľvek korektnosť a bez zaváhania spochybňuje to, čo mnoho ľudí považuje za nespochybniteľné. V podstate vám nasadí červíka do hlavy a už sa ho tak ľahko nezbavíte. A v svete, kde sú filozofické knihy a otázky pre množstvo ľudí nestráviteľné, je kniha, ktorá všetko toto dokáže podať pútavo, nadčasová, bez ohľadu na to, že po faktickej stránke bola prekonaná už dávno.

Vážení a milí

Ste divní. Inak sa to vyjadriť nedá. Proste fakt zisťujem, že ste divní. A to nemyslím v zlom, len mi tá vaša (ne)logika pripadá strašne zaujímavá. K veci. Minulý týždeň som zverejnila titulky k 10. časti a myslela som si, že je všetko ok. O celý deň neskôr som zistila, že nie je, pretože som nahrala zlú verziu, kde nielenže boli moje hlúpe poznámky, ktoré si nemôžem odpustiť a Zamboni ich miluje, takže jej ich tam na korektúru nechávam, ale navyše boli tie titulky zle načasované a pár riadkov dokonca chýbalo.

Nič také strašné sa nestalo, nahrala som opravenú verziu a tým sa to mohlo celé uzavrieť. Lenže mi nedá opýtať sa vás všetkých, ktorí ste si medzitým titulky stiahli… Vám to nevadilo? Pochybujem. A keď vám to vadilo, prečo sa mi z toho kvanta ľudí, ktorí si titulky stiahli (naozaj vás nebolo málo) ozval jediný človek? Dotyčnému veľmi pekne ďakujem a nad vami zvyšnými mi nezostáva než krútiť hlavou. Vždy som si myslela, že by mal fungovať nasledujúci postup:

1. Niečo mám.
2. To niečo z neznámeho dôvodu nefunguje.
3. Snažím sa robiť všetko pre to, aby to niečo fungovať začalo.

V každom prípade prajem príjemné sledovanie 11. časti a budem sa modliť, aby bola ok. Pretože pri tejto vašej spoločnej mentalite mi asi nič iné ani nezostáva 😂.

8 komentářů u „O speve, o seriáli a o vás

  1. Aki

    ja som to ešte nestiahla lebo som si chcela počkať ešte na jeden diel ale teraz to ľutujem som celkom zvedavá chcela by som tie poznámky vidieť 😀

    1. Musubi Autor příspěvku

      Radšej nie… Neviem, či by sa ti páčilo čítať v strede romantickej scény moje poznámky o ich IQ 🤣.

  2. Zíza

    Upřímně se tomu nedivím. Jen mizivá hrstka si „stěžuje“ na titulky. Ostatní to prostě berou s tichým „aspoň to někdo překládá“ a obsah je fuk. A taky spousta lidí si titulky stáhne, ale kouká až později, takže je dost možný, že třeba tak 40 % stahujících díl ještě nevidělo. 😉

    1. Musubi Autor příspěvku

      A to je presne mentalita, ktorú nepochopím, ale čo už, každý sme nejaký. Vždy mi to ale prišlo tak, že keď pre zlepšenie nič neurobím, tak ani nemám právo sťažovať sa, ale v našich končinách to funguje presne naopak 😅.

  3. Zíza

    P.S.: Ze Zeměplochy mám nejraději příběhy Mrakoplaše. Jak jsi na tom ty?
    I když je fakt, že jsem teprve v polovině knih, tak třeba mě to časem přesvědčí, že Hlídky jsou nej (už teď mám strašně ráda Elánia a Vetinariho a momentálně čtu Hrrr na ně!), ačkoliv babča Zlopočasná taky není od věci… 😉

    1. Musubi Autor příspěvku

      Kufor so stovkami nožičiek ☺️. Ale som zatiaľ len na šestke, takže je dosť možné, že ho niekto prekoná. Mrakoplaš je tiež super, aj Bábi, aj stařenka Oggová a vlastne všetci.
      Včera som počúvala stream Brandona Sandersona a akurát hovoril o Pratchettovi a o tom, že je to, ako keby držal čitateľa okolo ramien a láskavo hovoril, akí sme pochabí a vtipní a aké je to úžasné. Obyčajná paródia by bola v jeho podaní asi tiež fajn, ale on si dokáže robiť srandu z ľudí a pritom nikoho nezhodiť a ešte nám sú tie jeho postavičky sympatické. Navyše neviem, ako to dokázal, ale v tých knihách je zároveň humor a napätie. Počula som, že Douglas Adams a jeho Stopárov sprievodca galaxiou je tiež super, ale vraj tam dej tak trochu absentuje 😀.

  4. Anonym

    Ahoj ja stim problem nemela ,a hadam ze uz jsem si stihla asi stahnout to opraveny,ale jednak jsem ti zapomela podekovat ze to vubec prekladas hltam dily jak diva a poustila jsem si nektery od znova,coz se mi u nakych serialu nestava takze este jednou fakt moc dekuju

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.