Aprílové recenzie

O apríli sa vraví, že má šialené počasie. Ja som si ho navyše okorenila šialenými filmami, seriálmi a knihami. Celé som to dorazila najpsychotickejšou divadelnou hrou svojho života. A teraz už bez dlhších rečí poďme priamo na to, nie je toho veru málo.

Odpadlíci

Odpadlíci je nová kategória, do ktorej pôjde odpad. A pár iných vecí, ktoré som z rozličných dôvodov nedokázala dokončiť.

 Warrior Baek Dong Soo

Príbeh sa odohráva v čase, keď je vládnuca dynastia Joseon pod silným nátlakom čínskej dynastie Qing. Po tom, čo sa princ Sado rozhodol vzoprieť dynastii Qing, sa na záchranu jeho života musel obetovať jeden z jeho najvernejších služobníkov Baek So Geon. Spolu s ním mala byť popravená aj celá jeho rodina, až do tretej generácie. Jeho syna Baek Dong Sooa však zachránil najlepší šermiar Joseonu Gim Gwang Taek, prezývaný tiež „Sword Saint“. Po nejakom čase sa Baek Dong Soo stretáva
s Yeo Unom, s chlapcom, ktorého postihol rovnako nešťastný osud. Obaja začnú študovať bojové umenie a spoločne sa vydávajú po stopách bájnej knihy Bukbeoljigye, ktorá ukrýva veľmi mocné tajomstvo. Avšak tu ich príbeh vôbec nekončí, práve naopak, začína…

Úžasné kostýmy.

Pozor! Toto odpad nie je. Ale pravdepodobnosť, že to niekedy dopozerám, bohužiaľ
s pribúdajúcim časom (ehm… viac ako rok) klesala. Seriál bol dobrý, námet tiež, herecké výkony nadpriemerné. A aj keby neboli, tak by mi to bolo fuk, hrajú tam samí moji obľúbení herci. Ich role a vzájomný vzťah mi strašne pripomínali Naruta a Sasukeho. Občas sa ale stane, že aj keď vám je niekto sympatický, tak si spolu jednoducho nesadnete. Sorry, Baek Dong Soo, vážne to nemyslím v zlom. Ak vás zaujal dej, s chuťou do toho. Rozhodne ma nemrzí, že som sa do toho pustila. Keď už kvôli ničomu inému, tak aspoň pre nádhernú pieseň Goryeo. Chjo… Teraz, keď som si ju znovu vypočula, mám predsa len nutkanie znovu to začať pozerať. Ktovie, cesty osudu, rovnako ako cesty hlavných hrdinov, sú nevyspytateľné. 

Leigh Bardugo: Prohnilé město

Prohnilá kniha….

Kazu Brekkerovi a jeho lidem se podařil nevídaný kousek, za který měli přislíbenou tučnou odměnu. Jenže místo toho, aby se o ni rozdělili, čekala
na ně zrada. Proto musí napnout všechny své síly, aby získali to, co jim patří.
V temných ulicích zkorumpovaného Ketterdamu se mezitím schyluje k válce. Nebezpečná smrtící droga jurda parem se tu stává předmětem boje o moc. Obstojí Kazova prohnanost proti nepřátelům a zůstanou mu jeho lidé vůbec věrni?

Táto knižka si svoje miesto u odpadlíkov zaslúži tak, ako žiadna iná. Poznáte ten pocit, keď si s radosťou a očakávaním kúpite pokračovanie výborne odštartovanej série? A poznáte aj ten pocit, keď je druhá časť totálne h****? Ani mi nie je ľúto napísať to, ale toto bola eine große Katastrophe. Zo začiatku sa človek zmätene potáca a hľadá ten iskrivý vtip a dej sršiaci úžasnými nápadmi a nečakanými zvratmi ako v prvej časti. Potom sa uspokojí aspoň s priemernou knihou. Potom je vďačný za akékoľvek rozptýlenie. Následne si hľadá sebemenšiu zámienku, aby nemusel pokračovať. To sa v ňom bije so zlým svedomím, pretože nechať knihu nedočítanú sa predsa nerobí. No a potom… Potom tam zrazu narazí na scénu, ktorá pošle celé jeho odhodlanie dať tomu ešte jednu šancu do hrobu. Navždy a naveky, žiadna nádej na zmŕtvychvstanie sa nekoná, ani nikdy konať nebude.

Tá scéna…

Sedela som, čítala a zrazu to tam bolo. Len tak, zo strany na stranu, sa dovtedy dve heterosexuálne vyzerajúce postavy stali homosexuálmi. V čom bol problém? Nedávalo to zmysel. Nezapadalo do deja, naopak to narušilo jeho plynulosť. Vyzeralo to ako pokus
o súčasnú politickú korektnosť. Predstavte si, že čítate imaginárny text a zrazu je tam niečo naozaj, ale naozaj divné.

Napríklad: „Veselé jednorožce poskakovali na dúhovej tráve a snívali svoje sny o oblakoch
z penových cukríkov. Rohy sa im ligotali, všade navôkol rozdávali radosť. Trblietavou lúkou
sa niesla dobrá nálada. Doširoka-doďaleka sa rozliehalo jagavé šťastie a donieslo sa aj k deťom
do dediny. Dva homosexuálne kohúty sa neúspešne snažili adoptovať si vajíčko. Šťastie si po krátkom rozmarnom zaváhaní sadlo na deti a tie ho niesli ďalej. Mame a ockovi, starkým
a starenkám, celej dedine, blablabla…“

Najväčší kaz celej knihy bol ale hlavný hrdina Kaz, ktorý sa úplne… pokazil.

Filmy, seriály a divadlo

Les bez hranic

Hlavním cílem dokumentárního filmu Lesy bez hranic je otevřít v širokých kruzích debatu na téma adaptace lesních ekosystémů ke globální změně prostřednictvím mezinárodního managementu genetických zdrojů lesních dřevin a poukázat na dopady, jaké bude globální změna na lesní ekosystémy mít v případě, že nedojde k posunu myšlení jak na odborné, tak i politické úrovni.
Členové Katedry genetiky a fyziologie lesních zdrojů ve spolupráci s partnery z pěti zemí střední Evropy natočili krátký dokumentární film zabývající se klíčovými výzvami v oblasti přizpůsobení se lesních ekosystémů globálním změnám.

Náhodný obrázok náhodných stromov z náhodného internetu.

Dokumentárne sa tváriaca snímka, v ktorej sú krásne lesy, veľa odborníkov, ale hlavne viac politického aktivizmu, než by sa slušilo. Krátky film si zaslúži krátky komentár 🙂 .

Sternenhoch

O deji si môžete prečítať tu.

Nie, fotka nie je upravená. Áno, naozaj takto nejak vyzeralo celé divadlo.

Sternenhoch alebo keď sa autor stratí v Kafkovej mysli, ktorý si tesne predtým prečítal
50 odtieňov sivej. Asi tak by som charakterizovala to, čo som videla v divadle. Nič neľutujem, ešte dlho som o tom viedla podnetné diskusie, avšak na nič podobné už asi nikdy nepôjdem. Minimálne sama určite nie. Ak sa znovu objaví silná osobnosť a dotiahne ma tam tak ako teraz, fajn, inak razím heslo raz a dosť.
Aby som vyzdvihla niečo pozitívne, hudba bola skvelá. Takisto extravagantná (ako inak), ale vytvárali ju naživo dvaja chlapíci a neraz som sa pristihla, že pozerám viac na nich a na to, ako sú v hudbe za svojím pultíkom ponorení, než na skutočných hercov.

Dvanáct rozhněvaných mužů

Dramatický příběh natočený původně jako televizní film, což ovlivnilo jeho výraz, který se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn
z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním.
V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8, architekt Davis, je proti. Vyslovuje vážné výhrady k průběhu soudního jednání a kritizuje i způsob šetření celého případu. 

Fenomenálna genialita.

Brilantný príbeh o tom, že nič nie je tak, ako to vyzerá. O tom, že pomaly zájde človek ďalej.
A o tom, že sa nemáme báť ísť proti prúdu, občas sa ten prúd kvôli nám obráti celý.
Pozn.: Zamilovala som sa. Do dialógov, ktoré lietali ostrejšie ako najostrejšia britva.
Do hereckého umenia Henryho Fondu. Do tohto čiernobieleho filmu odohrávajúceho sa celý čas v jednej jedinej miestnosti. 

Conversations with a killer

Pohľad do mysle sériového vraha Teda Bundyho pomocou záznamových materiálov a priamych rozhovorov s ním.

Nielenže nevyzerá neškodne, pôsobí dobrácky. Ako niekto, komu by ste sa chceli zveriť so svojimi problémami.

Pocit, keď vám je sériový vrah sympatický, a to ho vidíte iba na záznamoch na obrazovke a nie naživo, je mrazivý. Nedivím sa, že sa sériovému vrahovi Tedovi Bundymu, ktorý má na svedomí životy pravdepodobne viac ako 100 mladých žien, darilo chytať stále nové a nové obete. Divím sa však neschopnosti amerického systému. To nebolo vyšetrovanie, to bola fraška. Najprv ho pustia pre nedostatok dôkazov, potom im ujde otvoreným oknom, druhýkrát im ujde vzduchovou šachtou a nakoniec si spraví herecké predstavenie zo samotného súdneho procesu, keď sa vďaka medzere v zákone v súdnej sieni ožení. Nemám slov.
Skvelý dokumentárny seriál. Najprv som mala pocit, že je Ted vysoko inteligentný človek bez svedomia, na konci som skôr mala pocit, že inteligentný nebol, iba chcel, aby si to o ňom ostatní mysleli.

Kedysi som čítala, že niektorí ľudia sú jednoducho len zlí. A aj keď s tým úplne nesúhlasím a myslím si, že všetky činy majú nejakú (aj keď možno skrytú) príčinu či popud, súhlasím, že náš súdny systém by toto v takýchto prípadoch nemal brať na vedomie. Na druhej strane to neznamená, že je trest smrti riešením. Tak či onak, bolo to zaujímavé a podnetné. Odporúčam.

Death note

Co byste udělali, kdybyste měli moc kohokoliv jakkoliv a kdykoliv zabít? Jagami Light je student vysoké školy s vysokým intelektem, kterého škola prostě nudí. Jednoho dne ovšem najde Zápisník smrti, který mu umožní za pomoci splnění pár podmínek zabíjet, aniž by si „ušpinil ruce“. Stačí jen jméno
a obličej… Light se rozhodne, že se Zápisníkem bude páchat spravedlnost a zbavovat svět zločinců. Jenomže čím je to spravedlnost?

Herec, ktorý stvárnil Jagamiho LIghta bol… wow. Už sa mi párkrát snívalo o scéne, v ktorej sa snaží svojmu mŕtvemu otcovi vyrvať
z posmrtným kŕčom stuhnutej ruky Zápisník a okrem neho nič iné nevníma.
Páčilo sa mi to viac ako anime. Ja viem, to je už čo povedať.
#100%kvalita

Innocent steps

Jang Chae-ryn přijíždí z Číny, aby soutěžila
v tanci s Young-saem, nejlepším učitelem tance
v Jižní Koreji, který po nehodě musel přestat tančit. Podepíšou manželské papíry, aby
Jang Chae-ryn mohla zůstat a soutěžit. Ale nastane problém, Jang Chae-ryn není ta, za kterou se vydává, a neumí tančit. Jak dopadne soutěž konající se za tři měsíce? A jaký dopad bude mít jejich soužití na jejich falešné manželství?

Výstižný názov. Nevinný film staršieho dáta zasadený na pozadie tanca. Ten vás mimochodom prinúti uvedomiť si, aké ste nemehlá. Taká sladká jednohubka, kde všetko klape, ako má. Až na záporáka. Bol príliš záporný a príliš slizký. S nechutným úsmevom a výstrihom priveľkým aj na tanečné súťaže sa lepil na všetko, čo malo hybké nôžky a dva chromozómy X. Ešteže to vynahradili hlavní hrdinovia, tí boli zlatíčka ?.

Čo ďalej?

Za prvé som rozpozerala Beauty inside. Zatiaľ je to taký typický kórejský seriál, ale postupne sa zlepšuje, tak uvidíme, čo sa z neho ešte vykľuje. Podarilo sa mi omylom preskočiť celú jednu časť, ale všimla som si to až o ďalšie dve časti neskôr. Zaujímavé, že to nijak neovplyvnilo moje pochopenie deja ?.
A začala som s novým japonským seriálom Perfect world. Film bol priemerný, ale seriál je zatiaľ (po 1. časti ?) majstrovské dielo. Macuzaka Tori stvárnil rolu architekta na vozíčku lepšie než úžasne.
So Zamboni a Anonymom máme rozpozerané 3-nen A-gumi. Ja by som bola schopná dopozerať to za deň, ale musím sa prispôsobiť. Takže to vidím niekedy na leto. Dovtedy od napätia skončím na psychiatrii.

Knihy

Ann Gibbonsová: První lidé

Ann Gibbonsová, která už více než deset let píše o evoluci člověka pro časopis Science, je autorkou čtivé a dynamické knihy o hledání „spojovacího článku“ mezi lidoopy a lidmi. Přední mezinárodní týmy složené z nejlepších paleoantropologů pátrají v africké poušti po pozůstatcích nejstarších hominidů. Kdo z nich uspěje? Kniha První lidé nabízí pohled do terénu, ale přináší i osobní příběhy „lovců zkamenělin“, jejichž vysoké vědecké ambice a vzájemná rivalita je ženou k dalším a dalším novým objevům.

Celkom ok. Ako som povedala, v spojení so sériou od BBC je to dobrý úvod do histórie ľudstva. Ale uznávam, že ak ste doteraz o ľudskej evolúcii nič nečítali, po chvíli to môže pôsobiť zmätene. Autorka totiž nepostupuje podľa veku fosílií, ale podľa roku nálezu, a tak si musí čitateľ neustále v hlave prestavovať evolučný strom. Dobré pamäťové cvičenie ?.
Nikomu, kto si chce ponechať predstavu o čistej vede, ale knihu neodporúčam. Zvláštne, akých podrazov sú schopní ľudia voči iným žijúcim ľuďom, len kvôli iným (asi) ľuďom, ktorí sú už milióny rokov po smrti.

Jodi Picoultová: Prostá pravda

Pensylvánské městečko Paradise je oázou klidu a míru – dokud ve stodole jednoho farmáře není nalezeno mrtvé novorozeně. A dojde
k ještě překvapivějšímu vývoji. Ukáže se, že matkou dítěte je osmnáctiletá Katie Fisherová, neprovdaná dívka ze společenství Amišů, velmi striktní protestantské církve, jejíž členové dodržují pravidla tzv. prostého života. Oblékají se jako v 19. století, nepoužívají auta ani elektřinu a odmítají středoškolské vzdělání. Aby měla zbožná amišská dívka nemanželské dítě, a navíc ho zavraždila, je téměř vyloučené, ale proti Katii existují velice pádné důkazy. Obhajoby se ujme cynická, zatrpklá advokátka Ellie, která je
s obviněnou vzdáleně příbuzná. Když se snaží dopátrat pravdy, musí nějaký čas s Amiši žít. Jde nejen o strhující soudní drama, ale především o velmi zajímavý průhled do života Amišů, zásadní otázky rodinného života a generačních rozdílů.

Za mňa najlepšia kniha za posledné roky. Presne to, čo som hľadala u McEwana, ktorý ma extrémne sklamal. Picoultová píše o ťažkých témach. Píše o nich bez zaujatosti, má za sebou rozhovory s odborníkmi na danú tému, ale dokáže podať príbeh aj z pohľadu obyčajných ľudí. Picoultová je dokonca taký génius, že z knihy človek nepozná jej názor na situáciu. O ňu nejde, ide o postavy a o ich životy.
Prostá pravda bola tisíckrát lepšia, než som čakala. Má v sebe obrovské množstvo rôznych posolstiev. Číta sa s ľahkosťou, ktorá vzhľadom na dej zaráža. A aby toho nebolo málo, tak poslednými dvoma stranami mi autorka spôsobila šok väčší, než akého je schopný majster prekvapení Deaver.
Prosím, prosím, pekne prosím, prečítajte si túto knihu.

Franz Kafka: Die Verwandlung/Proměna

Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem
k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima. Takto začíná jedna z nejslavnějších povídek literatury 20. století. Klíčové dílo literární tvorby Proměna vypráví velice živý příběh, v němž se ukazuje síla Franze Kafky, a právem patří mezi nejlepší povídkové texty na světě. Ilustrace významného argentinského umělce Luise Scafatiho obdivuhodně vystihují zvláštnosti prostředí a osobnosti této povídky a zvou čtenáře
k pozoruhodnému dobrodružství.

Sehr interessant. Najprv pár slov k dvojjazyčnému vydaniu. Zistila som, že:

  1. po nemecky rozumiem lepšie, ako som si myslela.
  2. moja slovná zásoba je v katastrofálnom stave. Vlastne sa dá skoro polemizovať, či nejakú slovnú zásobu mám.
Pár slov k deju

Gregora/Řehořa som chcela ľutovať, ale on sám to svojím myslením a správaním znemožňoval. Bolo až hnusné, ako som sa vždy snažila byť na jeho strane, chcela preňho to najlepšie a on sa potom postavil na stranu rodiny. Tak som sa naňho vykašlala, lenže potom som mala divný pocit z toho, že obviňujem jeho rodinu, ktorá ho opustila tiež.

Gregor bol veľmi ambiciózny a až prehnane pyšný na svoje pracovné úspechy. Keď sa zo dňa na deň premenil na akýsi nevzhľadný hmyz, nielenže bol odporný na pohľad, ale zrazu bol neužitočný. Postoj rodičov som preto chápala, postoj jeho sestry Grety ani náhodou. Rozmaznané dievčisko, ktoré sa chcelo hrať na milosrdnú matku Terezu 2, ale keď zistila, že treba aj pracovať a nikto sa jej neklania, zmenila správanie o 180 stupňov.
Viete, z čoho som ostala sedieť s otvorenou sánkou? Keď bola Gregorova smrť opísaná jednou úbohou vetou. Len tak. Dýcha, žije, myslí a zrazu veta, že naposledy vydýchol. Sám, v tmavej miestnosti, zabudnutý ako hmyz, ktorým bol. A rodine jeho smrť nakoniec prospela. Vzchopili sa, začali si zarábať na živobytie a ich vzťahy sa utužili.
Myslím, že toto bol môj posledný Kafka v živote. Nepáči sa mi, čo mi vkladá do hlavy. Pochybnosti o svete, pochybnosti o mojich najbližších. Predtým som bola pesimista, teraz som extrémny pesimista. Z čoho vyplýva, že kniha je skvelá. Knihy majú totiž čitateľa meniť.

Walter Moers: Níček a Mřenka

2. kniha série Zamonie.
Od té doby, co pestří medvědi osídlili Velký les, platí idylická obec jménem Stromov za nejpřitažlivější turistický cíl Zamonie. Ale

v obrovském temném hvozdu na severozápadě kontinentu se dějí podivné věci. V noci je slyšet nářek druidských bříz a sténání Žasnoucích Hvězdářů, šeptá se o pavoučí lesní čarodějnici, která prý stále ještě v neobývané části lesa provozuje své zlořády. Jednoho dne zabloudí dvojčata Níček a Mřenka do divoké, tabulemi se zákazy obklopené části lesa – a co tam zažijí, překonává všechna očekávání.

To najlepšie na koniec. V živote som nepoznala človeka s väčšou fantáziou, než má Walter Moers. Filmy Tima Burtona sú oproti tomu ako sivý rôsol. Harry Potter a celý jeho svet suchopárne nič. Moers dokáže na piatich stranách opisovať farby medveďov a vy to budete hltať ako najlepšiu potravu pre dušu. Budete sa napätím mračiť, od nervozity si ohryziete všetky nechty na rukách, budete sa radostne smiať a neveriacky krútiť hlavou. Budete chcieť viac a viac, ale zároveň sa budete vracať späť, lebo je priam svätokrádež prečítať niečo také iba raz.
Plačem, že ostatní spisovatelia ešte neobjavili Mýtotesovu odbočku ?. Moersove knihy sú
v podstate rozprávky pre dospelých. Preto nemôžu chýbať nádherné ilustrácie:

Nádhera.
Slyš

Slyšíš mlčení vesmíru?
Slyš – atomy víří nicotou
Je to Měsíc, který tu pláče?
Nebo je to
Dech hvězd?
Ne
Je to jen
Chrápaní mojí staré

Musíte uznať, že báseň vyššie je jeden z najväčších skvostov, aké ste kedy čítali ?. A keď vás nepresvedčí toto, tak mám pre vás varovanie z najstrašidelnejšej knihy na svete – z Krvavej knihy, ktorá má väzbu z krídel krysích netopierov:

„Čarodějnice stojí vždycky mezi břízami.“

Čo ďalej 2

Rada by som dočítala Petersonove Pravidlá pre život. Lenže neviem, neviem… Taký katastrofálny preklad som nevidela asi nikdy. Radšej si počkajte na ten český, ktorý má byť ešte tento rok.
Plus mám rozčítanú knihu Daleko od hlučícího davu. Krásna kniha s krásnymi opismi, presne taká, akú som chcela. Dúfam, že neskončí tragicky, predsa len, je to Hardy ?.
Ak dočítam tieto dve knihy, okamžite pobežím do kníhkupectva. Čo tam? Ešte neviem, mám zoznam asi 100 rôznych kníh ?.

Záver

Pozrite si Dvanáct rozhněvaných mužů, prečítajte si Prostú pravdu a Níčka a Mřenku. Pri recenziách sa uvidíme opäť o mesiac, dovtedy sa majte krásne. A naozaj si prečítajte Prostú pravdu ?.

2 komentáře u „Aprílové recenzie

  1. X

    Zdravím.

    Děláš docela chybu, když nejsi schopna dokoukat: Warrior Baek Dong Soo – je to sice dost dlouhé, ale rozhodně jsem se nenudil. Také skoro až ke konci nezapomenutelný boj proti obrovské přesile (snad jen Azumi 1 ho překonává), intriky a zdánlivá zrada, kde je ale vše jinak než se zdá. Skoro 2 hodinový(?) soundtrack si často pouštím na cestách, už ho skoro nevnímám, jen v podvědomí. Tento seriál mě také asi v polovičce dost šokoval, když zemřou skoro všechny hlavní hrdinové (nebo se to tak aspoň zdá), nakonec ale stejně zemřou skoro všichni – něco jako: Hra o trůny nebo Avengers … https://www.youtube.com/watch?v=NF7sTfTuuHg

    Hříšný tanec 3: Nevinné kroky – rozhodně není odpad, některé momenty jsou dojímavější než v Hříšným tanci 1 (+ moje oblíbená herečka „prcek“ – z korejských jmen jsem si schopen zapamatovat jen režiséra / scénáristu Kwaka).

    1. Musubi Autor příspěvku

      Problém je, že som to nevidela niekoľko mesiacov a nie som si istá, či by som dokázala nadviazať na dej. Ale vravím, čím ďalej tým viac som naklonená tomu, že to dokončím. Keď už kvôli ničomu inému, tak kvôli tej hudbe.

Komentáře nejsou povoleny.